Bruselské nálepky na obzoru
S prvním letošním vydáním Pneu revue nemůžeme opomenout jednu významnou legislativní novinku letošního roku. Jak doslova uvádí evropská směrnice č. 1222/2009, jde o takzvané „Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité...
S prvním letošním vydáním Pneu revue nemůžeme opomenout jednu významnou legislativní novinku letošního roku. Jak doslova uvádí evropská směrnice č. 1222/2009, jde o takzvané „Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry“. Tento název je poněkud krkolomný, takže pro zjednodušení zůstaňme u již vžitého pojmu „štítkování“.
Před zhruba třemi lety jsme se účastnili jedné zahraniční prezentace, jejíž součástí byl malý workshop právě na toto téma. Přednášející velebil štítkování jako velký počin EU, za nějž by všichni měli být bruselským úředníkům téměř vděční. Naše nesmělé dotazy ohledně metodiky testování a garance objektivity nás tehdy pasovaly do role téměř vyvrhelů. Je úsměvné, že čím blíže je termín zavedení, tím více pochybností přichází z těch nejkompetentnějších míst.
Rozebírat, zda štítkování si ke svému obrazu stvořili přední světoví výrobci pneumatik jako nástroj boje proti sílící konkurenci, nebo je produktem byrokratických experimentů z dob, kdy všeho byl nadbytek, nebo je to geniální nápad, který přinese opravdu prospěch všem – to není náš cíl, ani úmysl. Štítkování nás zajímá v čistě racionální rovině – zda přinese prospěch obchodníkům s pneumatikami, zejména těm na samém konci distribučního řetězce, tedy pneuservisům. Zda se naplní v zákoně přímo citovaný cíl, totiž že sami spotřebitelé budou vypírat pneumatiky s vyšší přidanou hodnotu, které budou méně zatěžovat planetu. A přeloženo do řeči obchodu – pneumatiky obvykle dražší, na nichž se realizuje vyšší zisk. Ať už působíte v pneuservisu, velkoobchodu či u některého z výrobců pneumatik, nepochybně všichni víte, že konečné rozhodnutí ve věci výběru pneumatiky činí vždy spotřebitel, který má často, i navzdory vašemu doporučení, „svou hlavu“. A právě mezi spotřebiteli moc velké povědomí o štítkování zatím není. Například pneuservisní síť Michelinu Euromaster v souvislosti s připravovaným štítkováním pneumatik na svém webu pro Velkou Británii otevřela sekci věnovanou štítkování. A to dříve, než původně plánovala, neboť na základě internetového průzkumu zjistila, že zákazníci si se štítkováním nevědí rady. Průzkumu se účastnilo 800 respondentů a 86 procent z nich například nevědělo, že připravovaná změna v označování pneumatik je plánována na již listopad 2012. Jen dvě procenta respondentů pak odpověděla, že jim je ve věci štítkování vše jasné. Další, stejně velká skupina uvedla, že jim je „téměř jasné“, o co v případě štítkování jde. Deset procent si „trochu uvědomuje,“ v čem význam štítkování spočívá. Ani u nás nebude situace odlišná. Dá se předpokládat, že první vlna zájmu se probudí s prvním článkem v nějakém masovém internetovém nebo tiskovém médiu, zřejmě v prázdninové okurkové sezoně. Tak velký zájem, jako byl o povinné zavedení zimních pneumatik, však očekávat nelze. Nejedná se tu totiž o peníze spotřebitelů, aspoň ne přímo. Štítkování se zřejmě „sveze“ s obecnou kampaní na zimní pneumatiky – koneckonců start štítků se kryje se začátkem zimní sezony.
Malá informovanost ve věci štítkování ale není ničím překvapivým – teprve rok před termínem zavedení povinného štítkování byla upřesněna některá pravidla pro štítkování ze strany orgánů EU. Byla totiž vydána směrnice číslo 1235/2011, která upravuje způsob, jakým mají být pneumatiky označovány. Směrnice doplnila starší dokument s číslem 1222/2009, který zavedl požadavek na označování pneumatik od listopadu 2012. První směrnice číslo 1222 je poměrně obsáhlým dokumentem, který začíná velmi zeširoka. V samotném úvodu v bodě č. 1 se například uvádí: „Udržitelná mobilita je důležitým úkolem, před kterým Společenství stojí v souvislosti se změnou klimatu a potřebou podpořit evropskou konkurenceschopnost, jak se zdůrazňuje ve sdělení Komise ze dne 8. července 2008 nazvaném Doprava šetrnější k životnímu prostředí.“ V bodě 2 se pak dále konstatuje: „Sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvané ´Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností´ zdůraznilo potenciál snížení celkové spotřeby energie o 20 % do roku 2020 pomocí řady cílených opatření včetně označování pneumatik.“
Z bodu 5 vyplývá, že směrnice 1222 není úřednickým výmyslem, který by byl zcela odtržený od reality: „Pro pneumatiky je charakteristický určitý počet vzájemně souvisejících parametrů. Zlepšení jednoho parametru, například valivého odporu, může mít negativní dopad na jiné parametry, jako je přilnavost za mokra, zatímco zlepšení přilnavosti za mokra může mít za následek zvýšení vnějšího hluku odvalování. Výrobci pneumatik by měli být motivováni k tomu, aby optimalizovali všechny parametry nad rámec již dosažených norem.“ A jak vyplývá z bodu č. 14, evropští úředníci se dokonce obeznámili s údaji o prodeji pneumatik: „Prodej náhradních pneumatik představuje 78 % trhu s pneumatikami. Je proto odůvodněné informovat konečné uživatele o parametrech náhradních pneumatik stejně jako pneumatik, které se montují na nová vozidla.“
Velmi pozitivně pro výrobce vyznívá bod číslo 6: „Pneumatiky se sníženou spotřebou paliva jsou nákladově efektivní, neboť úspory paliva jsou větší než zvýšení pořizovací ceny pneumatik v důsledku vyšších výrobních nákladů.“ Velmi poučný je také článek číslo 18: „Někteří koneční uživatelé si vybírají pneumatiky ještě předtím, než se dostaví na místo jejich prodeje nebo nákupu, a to prostřednictvím zásilkového prodeje“. Aby bylo zajištěno, že i tito koneční spotřebitelé si mohou vybrat podle harmonizovaných informací o palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějším hluku odvalování, mělo by být označení uvedeno ve veškerých technických a propagačních materiálech včetně materiálů dostupných na internetu. Štítkovací údaje budou také na fakturách. Samotné štítky budou vylepeny na osobních pneumatikách; pro nákladní pneu tato povinnost neplatí a štítkovací údaje získá kupující například přes internet, z propagačních materiálů a ceníků. Závodní pneumatiky, profesionální terénní a všechny druhy motocyklových pneumatik ale novým evropským nařízením dotčeny nejsou.
Celý článek najdete v tištěné PR 1/2012.
