Pneurevue.cz » Aktuální číslo » PNEU REVUE 2 / 16 » Rozhovor čísla: Ing. Václav Šubrt, Wetest

Rozhovor čísla: Ing. Václav Šubrt, Wetest

 
clanky

úterý, 31. května 2016

Na první pohled to na mě působí, jako by to vše bylo včera. Spoluzakladatel společnosti Wetest pneu, Ing. Václav Šubrt, vypráví o začátcích na českém trhu s takovou přesností, že chybí už jen údaje o čase, v kolik to bylo hodin, aby se nám dostalo naprosto dokonalé informace.

 

Protektorování jako takové nebylo u nás na počátku devadesátých let ničím novým. Na protektorech nejezdila jen nákladní auta, ale také třeba můj táta na rodinném Moskviči. Slovo protektor nemělo tehdy jakkoliv negativní nádech, naopak bylo považováno za výraz ekonomické chytrosti, kdy majitel dokáže své pneumatiky využít do mrtě. Pamatuji si, jak táta s dědou v garáži shromažďovali ojeté pneumatiky, a pak jsme je vezli do nějaké sběrny, aby se po čase vrátili s novým běhounem. S ohledem na technickou úroveň tehdejšího vozového parku a rychlosti, kterými jsme se pohybovali, lze pochopit, že u pneumatiky hrála hlavní roli hlavně hloubka vzorku a zbylá, dnes tak důležitá kvalitativní kritéria, nikdo moc neřešil. Myslím, že to platilo jak u osobních pneumatik, tak dvojnásobně u nákladních. Za čtvrt století však udělala automobilová technika gigantický skok a ruku v ruce s tím šly i nároky na pneumatiky, nejen na nové, ale v případě nákladních pneumatik také na protektorované. Jak vidí oněch 25 let Ing. Václav Šubrt, jsme se dozvěděli v příjemné atmosféře jeho pracovny.

Co bylo před Wetestem a co po jeho příchodu?

Před Wetestem jsme u nás znali především teplé protektorování. Kostra ojeté pneumatiky se obrousila a na kostru se za tepla ve formě navulkanizoval nový běhoun. Ekonomická výhoda pro provozovatele vozidla byla nasnadě, ale základní nevýhodou této technologie byl a dodnes je fakt, že lze dělat, aby se to samozřejmě vyplatilo, pouze velké série s jedním dezénem a s jedním rozměrem. S Wetestem přišla do České republiky technologie studeného protektorování, což v podstatě spočívá v tom, že již hotový pás běhounu se navulkanizuje na obroušenou kostru. Nesporná výhoda této technologie spočívá v tom, že uděláte jednomu zákazníkovi na dodané kostry jakýkoliv rozměr a jakékoliv množství. Samozřejmě jde o to, že ojeté pneumatiky musí splňovat určitá technická kritéria.

To zní na první pohled skvěle. Znamená to, že s příchodem nové technologie jste prožili podnikatelský raketový start?

Optikou oněch 25 let naší podnikatelské existence by to tak bylo možné říci, nicméně v prostředí reálného času to tak hned od počátku nevypadalo. První informace o studeném protektorování se u nás objevily již v průběhu roku 1990. S nimi se však odkryly i finanční náklady na tuto technologii, které byly přibližně třikrát vyšší ve srovnání s teplým protektorováním. Toto zjištění pro nás bylo nejprve v počátečním nadšení studenou sprchou. Protože kdo si koupí o tolik dražší pneumatiky? Jaký by k tomu měl mít důvod? Ten důvod totiž spočíval v životnosti pneumatiky, resp. v nájezdu kilometrů, který byl ve srovnání s tehdejší úrovní protektorovaných pneumatik výrazně vyšší. Ale jak o tom trh přesvědčit. Jedinou smysluplnou argumentací je přece dodnes vlastní dobrá zkušenost.

 

Celý článek si můžet přečíst v aktuálním vydání Pneu revue 2/2016.

Napsal: redakce

 
 
 

Komentáře k článku

 
 
 
 

5. května 1323/9
140 00 Praha 4

Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318

Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@pneurevue.cz