Pneurevue.cz » Aktuální číslo » PNEU REVUE 2 / 21 » Výrobci protektorů: Podporu si představujeme jinak

Výrobci protektorů: Podporu si představujeme jinak

 
Loga_a_grafika

pátek, 11. června 2021

V minulém čísle jsme uveřejnili rozhovor s Mgr. Ing. Ladislavem Trylčem, vedoucím oddělení zpětného odběru Ministerstva životního prostředí (MŽP) na téma zákona č. 542/2020 Sb., který významně ovlivní život všech podnikatelů v oboru. Článek vyvolal poměrně silnou polemiku a vyslechli jsme si celou řadu reakcí. V tomto článku publikujeme reakci Sdružení výrobců protektorů ČR ústy jejího výkonného ředitele Ing. Vladimíra Skoupila.

 

Rozhovor s panem Trylčem bychom mohli brát takřka jako pochvalu, když uvádí, jak velké ústupky jsme přinutili Ministerstvo životního prostředí udělat, zejména v paragrafu 94. Pravda je ta, že ustoupili jen tam, kde návrhy zákona hraničily se zdravým rozumem. Tedy např. u povinnosti odvádět recyklační poplatek i u tzv. „zákaznických protektorů“.

Od začátku špatně
Domnívám se, že hlavní problém nových zákonů je již ve způsobu, jak jsou postaveny. Při osobním jednání s Ing. Trylčem na MŽP jsme se mu snažili vysvětlit, že nový zákon je další součástí legislativy, která je z hlediska protektorování špatně pojatá. Správně by měly nově zaváděné zákony maximálně podpořit tuto nejzelenější ze zelených technologií. Měly by obsahovat úlevy, pobídky, příspěvky na každou zachráněnou, opravenou a naprotektorovanou kostru, měly by ukládat subjektům provozujícím nákladní a osobní dopravu, aby užívaly protektory všude, kde je to možné a vhodné, tak jak se již dnes děje např. ve Francii. Měly by motivovat výrobce, aby pneumatiky jimi vyráběné byly dostatečně robustní a vhodné k dalšímu protektorování, a omezit dovoz nekvalitních pneumatik za dumpingové ceny, jejichž následná protektorovatelnost je velmi diskutabilní. Měly by zavést sníženou sazbu DPH na protektory, službám zadávaným nebo dotovaným městy anebo státem by měly ukládat přednostně používat protektory tam, kde je to vhodné a kde to vyhláška umožňuje. Tedy např. v osobní dopravě městské a meziměstské, v komunálních službách, svozu odpadů, údržbě silnic, údržbě městské zeleně apod. Měly by být vypsány dotační tituly na nákup špičkové protektorovací technologie, zejména pak diagnostiky koster, která je klíčová pro kvalitu a bezpečnost vyráběných protektorů, ale bohužel na ni nezbývají prostředky výrobcům, vyčerpaným lety boje s dumpingovými čínskými pneumatikami často pochybné kvality, které bůhvíproč nechaly příslušné orgány léta likvidovat evropské trhy.

Proklamace versus realita
Toto by podle nás byla legislativa, která by respektovala zásady nejvyššího patra proklamované odpadové politiky Evropské unie. Tedy nejvyšším cílem je předcházení vzniku odpadů, teprve následně jsou v hierarchii priorit způsoby jejich likvidace. Neustále se dočítáme o „Circular economy“ „Green deal“, „Sustainable product initiative“ „Environment policy“ apod. Bohužel realitou jsou pak zákony, které nic nepodporují, jen ztěžují beztak složitou situaci protektorářů a jako největší úspěch je prezentováno odstranění těch nejkřiklavějších nelogičností ze zákonů. Těžko ale očekávat kvalitní návrh zákona, pokud jeho předkladatelé netuší, jak vlastně reálně probíhá sběr a výkup koster, a zjišťujeme, že nevědí ani tu elementární věc, že 99 % koster, které projdou protektorováním, nepochází ze systému zpětného odběru, a že tedy v žádném případě na ně nebyl vyčerpán recyklační poplatek zaplacený při vstupu pneumatiky na trh, ani jeho poměrná část.

Zavádějící procenta
Polemizovat by se dalo i s dalšími skutečnostmi uvedenými v rozhovoru s Ing. Trylčem. Je mírně řečeno pokrytecké si stěžovat, že Eltma likviduje 96 %, zatímco individuální subjekty jen 42,6 %. Je všeobecně známou skutečností, že Eltma zavazovala smluvní subjekty k povinnosti odevzdávat ojeté pneumatiky jen jí (viz článek 3.7 Všeobecných podmínek provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma), a to pod velkými pokutami a hrozbou ukončení spolupráce (viz tamtéž, článek 3.14, Smluvní pokuty). Široké pravomoci ve věci kontrol, včetně neohlášených, pak Eltmě dávaly čl. 3.8–3.10. Všeobecných podmínek.

Pokud jste tedy servisu XY, který odebíral smluvně pneumatiky od českého zastoupení některého ze světových gumařských gigantů, chtěli dodávat své protektory nebo vámi dovezené pneumatiky, obával se tento subjekt, že pokud při namátkové kontrole Eltma zjistí, že v servisu je sběrný kontejner jiného subjektu, bude mít opravdu reálně velký, až likvidační problém. Takže na jedné straně smluvní vyřazení konkurence pod pohrůžkou pokut a ukončení spolupráce, na druhé straně pak stížnosti Eltmy, že toho sbírá příliš, a z toho vyplývající tlak na nové zákony …

Rovné podmínky pro všechny?
I titulek článku „Jde o rovné podmínky pro všechny“ je zavádějící. Evropská legislativa rozlišuje mezi mikropodniky, malými a středními podniky a velkými firmami. Opravdu si ministerstvo myslí, že je možné nastavit stejné požadavky a povinnosti na subjekt typu Eltma, vlastněný a ovládaný světovými giganty typu Michelin, Goodyear, Continental apod., a na subjekty s např. 10–20 zaměstnanci? Jen administrativa spojená se zřízením a provozováním požadovaného počtu sběrných míst by na sebe vázala podstatnou část kapacit zaměstnanců takových firem.

Že nový zákon má velmi výrazné nedostatky, konstatoval i Senát, který zákon 12. 11. 2020 vrátil k přepracování. Připomínky senátorek ve věci protektorů i odpověď ministra Brabce se k dispozici na stránkách Senátu. Doporučuji pečlivě přečíst a udělat si obrázek, jak připraven se ministr na jednání Senátu dostavil. Bohužel Poslanecká sněmovna zamítnutí zákona Senátem přehlasovala během několika dnů a během dalších několika dnů, konkrétně 4. 12. 2020, byl zákon podepsán Zemanem.

 
 

Související články

 

Komentáře k článku

 
 

Newsletter

Archiv

 

Reklama

MarketPoint

 
 
 

5. května 1323/9
140 00 Praha 4

Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318

Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@pneurevue.cz