Cena změny

„Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Ronald Reagan.

Princip Enigmy

Při jakémkoli setkání českých gumařů – a je zcela jedno, zda je to zástupce koncernu, majitel servisu nebo prodejce pneumatik – vždy s železnou pravidelností padnou dvě otázky: jaká byla cesta a jak to vidíte.

Pokud je odpověď na první otázku emotivní a dynamická, u druhé pasáže lze očekávat neklid, dlouhé promlky a výrazné citoslovce.

V horším případě bajky, zkazky a gumařskou latinu.

Ne, že by se nebylo čeho chytit.

Data, pocity, trendy a zásadní historickou zkušenost máme všichni stejné.

Pouze je vše rozmělněné, deformované a neuchopitelné.

Chybí klíč. Správný úhel pohledu.

A pokud jej nalezneme, ze změti šifer a znaků máme před sebou obraz.

Variantu.

Tušení světla a souvislostí.

Co bylo

Vždy jsem chtěl být u zrodu historické události. Jana Žižku jsem naštěstí minul. Gagarina jsem prospal. Beatles si to tak nějak založili beze mne. Přistání Apollo na Měsíci? Pamatuji, kupodivu i u nás na vsi v Sudetech na černobílé zrnící obrazovce.

A teď ten, ehm, COVID-19.

Neřeším, zda chřipka nebo pandemie.

Na rozdíl od finanční krize z let 2008–2009 se zcela synchronně a globálně rozdrbal trh, odbyt a výroba v jedné minutě.

Pokud se vlády světa finanční krizi snažily uhasit zalitím dalších a dalších miliard podle receptu „pokud lze problém řešit tištěním peněz, není to problém“, tak my prožíváme zadření motoru světové ekonomiky ve vysoké rychlosti a při průjezdu šikanou.

Jak dlouho bude trvat repase motoru?

Neznáme dvě neznámé.

Jak si virus pohraje s námi, s naší psychikou a jak rychle lidstvo nalezne sérum.

A to druhé?

Jak to zadření je hluboké a jak rychle se kolečka světové ekonomiky rozvlní a roztočí.

A pokud si u nás kdokoli v Domažlicích nebo Rychnově myslí, že nás se to netýká, tak žije v hlubokém omylu.

Google vidí, Google nespí.

Co bude

Paradoxem je to, že neviditelná mrcha COVID-19 principiálně ve vývoji a budoucnosti světové výroby pneumatik nic nezměnila. Pouze mnohé ve výrobě a na trhu zrychlila a mnohé zpomalila.

A pokud bylo cokoli v gumařině nedokonalé, začalo se to sypat o to rychleji.

Nejpřesněji ze všech zformuloval ještě na sklonku minulého roku nejdůležitější oborové výzvy David Shaw z Tire Industry Research. A trefil do černého.

Nemá smysl jeho lakoničnost a preciznost přetvářet nebo domýšlet, proto si dovolím ocitovat:

Globální ochranářství obchodu

Důraznější globalizace výroby a marketingu

Udržitelnost spotřeby přírodního kaučuku a konec životnosti pneumatik

Revoluce mobility ve vztahu k pneumatikám

Důraz na maloobchodní, logistické a distribuční kanály

Nevyhnutelnost reorganizace podniků

Globální snížení prodeje osobních automobilů

Nutnost zrychlení dodání konkrétní pneumatiky konkrétnímu uživateli v čase

Tlak na urychlení vývoje a výroby nového produktu

Míra opotřebení pneumatiky a vliv částic z opotřebení na životní prostředí (TRWP)

COVID-19 navíc přidal další témata, která jsou opět společná jak pro majitele moravského servisu, tak pro management největších koncernů:

Správa zásob

Udržitelnost financí

Využití práce z domu

Zrychlení digitalizace

Správa nadměrných kapacit

Největším problémem pro všechny aktéry je to, že se řešení problémů a souvislostí zahustilo z několika let či dekády do měsíců a kvartálů.

COVID-19 z pohledu vývoje není zkáza.

Pouze a jen ultrarychlý urychlovač a výzva.

Neviditelná ruka trhu

Skutečné vyčíslení post-COVID vypnutí ekonomik ponechme účetním a historikům.

Ti první ještě nemají dopočítáno, ti druzí se ještě nenarodili.

Pro zjednodušení a názornost vylučme finanční ztráty. I tak akcionáři pláčou a osekané managementy utahují opasky.

Z pohledu českého trhu a pochopení jeho vývoje potřebujeme znát odpověď na tyto zásadní otázky: jak se změnil objem a spotřeba trhu a jaké jsou skutečné dnešní zásoby a výrobní kapacity u výrobců a dodavatelů? Jaká je nálada nakupovat a utrácet za zboží? A za jaké?

A dále to, jak nejpalčivější oborové výzvy od ochranářství až po globální snížení prodeje automobilů a nutnost digitalizace nabourají poklidné pracovní dny pneuservisu v Bruntálu a velkoobchodníka v Kravařích.

Takže?

První (a možná to bouřlivější pololetí) tohoto roku zná své vítěze i poražené.

V prodeji nákladních pneumatik uvádějí členové ETRMA (světové koncerny) na českém trhu proti minulému roku celkový mínus 16 %, trh slovenský je v mínusu o 27 %. Jedná se pochopitelně o evidenci dodávek na sklad dealera, nikoli ze skladu dealera kupujícímu.

Pro představu čtenáře: srovnání za červen 2020 s červnem 2019 je tragické – na trhu českém je propad 20 %, na trhu slovenském 45 %.

V červenci 2020 vykazuje český trh mínus 29 %, slovenský trh mínus 20 %.

Jak si vedla konkurenční skupina nezávislých dovozců a výrobců?

Pokud analyzujeme kusové dodávky zásadních zemí – Čína, Vietnam, Thajsko a Rusko – i zde vidíme u nákladních pneumatik celkový mínus na úrovni 13 % za první letošní pololetí pro srovnatelné období.

Ovšem jsou zde velmi zásadní rozdílnosti.

Pokud sledujeme asijské země, i u nich ve srovnání s minulým rokem vidíme pokles. Z pohledu rizika rozhodnutí o nákupu v čase nejhlubšího chaosu s avansovým (platba předem, pozn. red)  nebo rychlým placením do vzdáleného teritoria s dlouhou dobou dodání a obrovskou neznámou o koncovce tohoto nákupu se ovšem jedná o pokles minimální.

Skokanem pandemické periody jsou ruské značky. Ty dokonce zaznamenaly nárůst dodávek a prodejů na českém trhu.

Pro koncerny to není dobrá zpráva.

Pro český trh je to zpráva pozitivní: dokazuje, že trh žije a dopravci bez ohledu na snížení celkového objemu práce v řádu desítek procent jedou dál. Méně v dopravě dálkové, více a radostněji v dopravě regionální.

Pouze vyhledávají jinou kvalitní alternativu obutí v jiných cenách a s jinými parametry.

Řečeno s klasikem – tam, kde končí marketing, začíná neviditelná ruka trhu.

Pro pochopení trendů českého trhu nákladních pneumatik je důležitý i podíl v prodejích nezávislých dovozců a koncernových produktů – odhaduji, že poměr prodaných kusů na trhu náhrad mohl být v minulém roce v poměru 55:45 ve prospěch nezávislých dovozců.

Ochraňuj bližního svého

Prvním přikázáním pastýře je ochránit stádo. Pokud ovšem nejsou stáda volně se pasoucí na společných loukách a planinách a přítomnost dravé zvěře je blízká ke statistické chybě.

Nedá se říci, že by evropská antidumpingová opatření vůči čínským nákladním pneumatikám měla zatím jiný viditelný dopad, než přesun výrob do jiných zemí nebo posílení jiných nečínských výrobců mimo Evropskou unii.

Zasáhnout politicky do principu volného obchodu je vždy více než lákavé a pro část voličů to je velmi sexy.

Pro osvěžení si musíme připomenout, že vlivný odborový Svaz kovoprůmyslu a hutníků USA byl iniciátorem zavedení antidumpingu proti nákladním pneumatikám z Číny v USA.

Tito pro-trumpovští odboráři jsou ultraaktivní i letos. Poté, co se vypořádali s čínskou konkurencí (jejich pocit), zahájili letos tažení proti dalším výrobcům osobních a lehkých nákladních pneumatik z Asie. Ovšem pozor, mimo vcelku očekávaný Vietnam a Thajsko jsou na černé listině i výrobci z Jižní Koreje. A to je vzhledem ke spojeneckým a ekonomickým vazbám mezi USA a Jižní Koreou překvapivé.

Další, kdo aktivizuje antidumpingové tažení, jsou výrobci z Ruské federace. V tomto roce skončí pětiletá lhůta na uvalení antidumpingu na nákladní čínské pneumatiky a Rusové připravují jejich prodloužení.

Další ochranářský špíček si Ruská federace zavedla letos v létě ve formě 100% povinné evidence původu a sledování odbytových kanálů realizace pneumatik na domácím trhu.

Stranou ochrany oveček a stád nezůstává další globální gigant – Indie.

Pro jistotu si připomeňme, že v Evropě platí antidumping dva roky a rovněž může být podle aktuální situace prodloužen.

Osobně bych se tomu nedivil.

Jaký to může mít dopad na český trh s pneumatikami?

Jsme trh v rámci Evropy spíše menší, s významným podílem vlastní výroby pneumatik všech druhů a smrtící vazbou na vlastní výrobu osobních automobilů.

Z pohledu světových výrobců jsme ovšem lákavým trhem s vysoce rozvinutou infrastrukturou, úrovní technického a obchodního zabezpečení, výrazným podílem domácích nezávislých privátních dovozců i prodejců a vysokou koncentrací koncernových značek.

Jakákoli globální změna zasáhne velice rychle i ten nejzapadlejší servis v okolí Fulneku a dopravce z Karviné.

Nemám ovšem opravdu na mysli čerstvou kampaň prezidenta Trumpa proti nákupu a prodeji pneumatik Goodyear na americkém trhu.

Český styl

V kuloárech evropských mezinárodních firem se proslýchá, že pro přípravu manuálů, předpisů a doporučení se často používají v roli mentorů a oponentů čeští manažeři s jediným úkolem – najít rychle způsob, jak a zda lze tato nařízení obejít.

V českém parlamentu zatím polehává tisk č. 677 – vládní předloha zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Předpokládám, že během září projde hlasovací provládní mašinerií třetím čtením, mírně se pozdrží v Senátu (dej bůh) a skončí v kanceláři prezidenta republiky v podpisové mapě.

Nezmiňuji tento návrh zákona poprvé a bohužel asi ani naposled.

Pokud se totiž čeští úředníci tvůrčím způsobem pustí do zadání načechrat zákon ku prospěchu XY s oficiální oporou ve vášnivé nezištné touze ochránit životní prostředí (pozor, jedná se pouze o můj subjektivní hodnotící názor), stává se tato norma neprůstřelnou a naopak legislativci z EU se ještě budou divit.

O to více budou rozčepýřeni tzv. nezávislí dovozci, kteří si navykli alternativně nakupovat zboží v zahraničí.

Není tajemstvím, že dnes umí venku za humny nakoupit jak kterýkoliv pneuservis, tak i fyzická osoba.

Nejsem si jist, zda většina účastníků českého trhu vůbec tuší, že od 1. ledna je čeká povinnost při jakémkoli dovozu udržovat a provozovat 400 sběrných míst na území státu a ekologicky odevzdat k likvidaci dnes 65 % a od roku 2022 už 80 % z hmotnosti dovezeného zboží.

Nebo vstoupit do ELTMA a finančně se podílet na sběru a likvidaci v tomto kolektivním systému.

Naprosto jistě ale vím, že ne všichni na trhu budou chtít tento zákon dobrovolně dodržovat a plnit.

Rozdělíme se cenově a nákladově na dvě skupiny dovozců a prodejců – ty, kteří zákon respektují a zvýšené náklady budou muset promítnout do cen, a pak na ty, kteří budou stát v šedé zóně nebo zcela mimo systém.

Ráznou a nevyhnutelnou vymahatelnost zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností ovšem vládní návrh v tisku č. 677 neřeší.

A náklady? Těm poctivým a dodržujícím pravidla jednoznačně porostou.

Make Česko great again

Dnes již víme, že po vypnutí ekonomiky v březnu tohoto roku a při použití stejných bezpečnostních a zdravotních kritérií by vláda musela znovu zhasnout již na začátku srpna.

Nestalo se.

A co se tedy stalo?

Draze zaplacený čas na přípravu k dalším očekávaným „pandemickým“ opatřením vláda promrhala.

Ukázalo se, že jí nejde ani o ekonomiku, ani o udržená pracovních míst a bezpečné proplutí mělčinami hospodářské deprese a stagnace.

Budou totiž volby.

Takové nebo onaké.

Jeden milion energických, zcela samostatných živnostníků – tvůrců HDP – je pro vládu skutečně méně, než hlasy dvou a půl milionů seniorů. Cena hlasu – šest tisíc českých na stole.

Mimo jiné – senioři jsou zatím tou jedinou sociální skupinou, která COVID-chaosem zatím postižena nebyla. Podtrhuji slovo zatím.

Navíc vláda pracuje (?) s rozpočtovým schodkem ve výši 500 miliard, aniž by tušila, k čemu jej použije.

Nechat si sněmovnou odsouhlasit schodek v rozpočtu znamená, že si těch 500 miliard vláda na mezinárodním finančním trhu vypůjčí.

A bude je muset vrátit i s úroky. V tomto případě se nejedná o přísloví.

OK, a co s tím my, servisáci, dovozci, prodejci a dopravci máme společného?

A je vůbec možné v takovém antipodnikatelském prostředí ještě kreativně pracovat a věřit v perspektivu podnikání v případě, že nevlastníte atomovou elektrárnu?

Netuším.

Vím jen jedno. Stát bude při výběru daní nemilosrdný.

Několik vět

Tak co bys dělal ty, když jseš tak chytrej?

Tuto větu slýchám od kolegů v oboru, nákupčích nebo majitelů servisů tak často, že se snad poprvé veřejně odvážím někomu radit.

1/ Netlačte cenu tam, kde už není víc než vzduch

Pokud nenecháte přiměřeně vydělat dovozce a prodejce, řežete si větev sami pod sebou. Jiné nové firmy nevzniknou a bez zboží můžete ty svoje živnosti zavřít. Pokud zmizí z trhu alternativa, koncerny si vás namažou na chleba.

2/ Cena není jediným kritériem efektivního nákupu

Pokud se jedná o cenové srovnání pro shodnou koncernovou nebo nezávislou značku a specifikaci, nemůže být v principu mezi cenami legálních nabyvatelů, respektujících zákony a předpisy této země, výrazný rozdíl.

Pokud se jedná o rozdílné značky, berte do úvahy technické parametry, spotřebu, nájezd, protektorovatelnost. Kvalita a garance není zadarmo.

3/ Dodržujte zákony a předpisy

Směšné? Pokud dovážíte zboží byť pouze v omezeném množství ze Slovenska nebo Polska, jste povinni dodržovat zákon o likvidaci odpadů a v tomto roce ekologicky zlikvidovat na své náklady 65 % z celkové dovezené hmotnosti.

Jste řádně nahlášeni jako dovozci na Ministerstvu životního prostředí?

Z praxe mohu potvrdit, že zde je vyhýbání se této povinnosti více než obvyklé.

Nežádejte tzv. „nízkou cenu konkurence“ od těch, kteří pravidla dodržují a jsou nuceni náklady s tím spojené do ceny promítnout.

4/ Nenabízejte koncovému uživateli zboží za cenu velkoobchodu

V současné situaci je to neudržitelné stejně tak, jako chtít po dopravci cenu dopravy pouze a jen na úrovni jeho nákladů. To by nás dopravci hnali svinským krokem.

5/ Doprava zboží k zákazníkovi se dříve než později musí stát součástí ceny

Při objektivně rostoucích nákladech dotovat dopravu po republice z obchodní marže je ekonomická sebevražda.

Pokud se české firmy mají udržet na úrovni doby, musí investovat mj. do digitalizace a vzdělání zaměstnanců. Bez finančních rezerv nebude z čeho brát.

 

 

 

Související články

• Tepelná čerpadla, solární panely i odmrazená lednice
• Život po pneumatikách
• Agro pneu bez servisu? Nesmysl!
• Další Nástrahy budou z Hradce Králové
• Bo je to tak …