Vývoj nezastavíš

V minulých letech vyšlo v Pneu revue několik článků, zabývající se tématikou demontáží a montáží pneumatik na osobní vozidla. Jedním z nich byl také článek, ve kterém bylo připomínáno desáté výročí bez montážní páky. Ústřední myšlenkou byla varianta demontáže pláště z disku, bez použití montážní páky při přetahování patek přes okraj ráfku. Prakticky všichni výrobci montážních strojů mají ve své produktové řadě stroj se speciální montážní hlavou, umožňující práci bez montážní páky, označovanou jako Lever Less.

Někteří výrobci mají i několik typových variant montážních strojů se systémem Lever Less. Nejvýše postavené jsou stroje, na kterých nejenom nepoužívá montážní páka, jsou dokonce počítačově řízené, takže obsluha plní funkci jakéhosi dozoru v průběhu plně zautomatizovaného procesu. Na opačné straně typové řady montážních strojů se systémem Lever Less jsou stroje klasické s čelisťovým upínacím stolem, doplněné novým typem montážní hlavy. Montážní stroje na servisování osobních pneumatik se za posledních 30 roků vyvíjejí společně s pneumatikami.

Čím dál tím větší     

Pokud se vrátíme o zmiňovaných třicet let zpátky, tak v té době se začaly objevovat na vozidlech první nízkoprofilové pneumatiky. Jednalo se spíše o výjimky, běžným standardem byly profily sedmdesát a osmdesát. Stejně jako s plášti se experimentovalo s disky, ale běžným standardem byl 13“ a 14“. Postupem času se začaly objevovat i sedmnáctipalcové, které jsou dnes již běžným standardem. Dokonce i na vozidlech Škoda Octavia, které se drží osvědčeného rozměru 195/65 R15, se začaly objevovat nízkoprofilové pneumatiky 225/40 R18. Průměry ráfků se dále zvětšují, takže dvacetipalcové a větší, se dnes objevují čím dál tím častěji. K tomu se začaly rapidně snižovat profily plášťů a také jejich šířka. Přes dnes již běžný profil 50 se dostal až k nejnižší dvacítce. Na vývoj a trendy v pneumatikách musí reagovat také výrobci montážních strojů, na kterých se taková kola servisují.

Klasika používaná až do dneška       

Pokud si otevřeme katalogy výrobců pneuservisního vybavení z osmdesátých let minulého století, najdeme v nich klasické osobní montážní stroje svým vzhledem prakticky identické se stroji vyráběnými a používaným do dnešní doby. Čtyřčelisťové upínací stoly, boční pneumatické stlačovače patek, montážní ramena s kovovou montážní hlavou. V polovině devadesátých let se objevují první asistenční ramena. Zatím osazená jedním nástavcem ve tvaru kužele, sloužícím na zatlačení horní patky do montážní drážky při její montáži. Na konci devadesátých se objevily první zmínky o dojezdových systémech kol. Z mnoha vyvinutých a testovaných systémů se do běžného používání na vozidlech dostaly nakonec tři. Dnes už neexistující PAX systém od Michelinu dále od Bridgestonu systém BSR a třetí systém známý pod obecným názvem run-flat. Run-flatové pneumatiky se speciální zesílenou bočnici, stejně jako pneumatiky s profilem 30 a nižším, jdou sice stlačit z ráfku, ale díky tužší bočnici se mají tendenci vracet. Když už se je podaří stlačit a promazat, tak je problematické upnutí disku do čelistí. Pokud se podaří, pokračují problémy s přetažením horní patky při demontáži, popř. s její zpětnou montáží. Proto výrobci strojů zapracovali na dalším vývoji pneumatických asistenčních ramen. Připevňují se na pravou nebo na levou stranu od montážního ramene, jako např. u stroje Hunter TCX 575. Doplňování klasického stroje o asistenční ramena je jednou z možností, jak si poradit s problematickými koly. Druhou variantou je pořízení montážního stroje s přívlastkem speciální.

Vývoj speciálů  

Prakticky všichni výrobci montážních strojů v posledních letech pracovali na vývoji speciálů, na kterých se objevily speciální prvky. K nim patří upínání disků přes středový otvor. S příchodem tohoto prvku se podařilo vyřešit stlačování patek, které se provádí v upnutém stavu za pomocí stlačovacích kotoučů. Tím odpadly boční stlačovače a případy možného poškození disků nebo patek plášťů. Stlačování se provádí za průběžného otáčení a současně je možné kvalitně promazat patky a okraje disku. K vývoji dalšího speciálního prvku byly výrobci motivování zrušením montážní páky, jelikož způsobovala otlaky na okraji disku a na horní patce pláště. Vznikl tak prvek, výrobci nazývaný Leverless. Další koncepcí byl vývoj úplně nové a od klasiky odlišné montážní hlavy, která se stala součástí strojů popisovaných jako automatické.

Automaty v současnosti            

Již několik roků slyšíme argumenty výrobců montážních strojů, že jejich stroje jsou plně automatické pro demontáž a montáž pneumatik. Tento argument vybízí k představě činnosti mechanika, který položí disk a plášť na stroj, stlačí jedno tlačítko a během několika vteřin je kolo zkompletováno. V současnosti takovou představu splňuje např. stroj Hunter Revolution  Na začátku mechanik, který by se také mohl nazývat operátor, upevní disk/kolo přes středový otvor a pomocí horního stlačovacího kotouče nastaví průměr a výchozí polohu ventilu. Sešlápnutím „GO“ pedálu spustí provedení naprogramovaný pracovní postup. Pouze v průběhu stlačování patek vezme do ruky štětec a nanese montážní pastu na patky a po demontáži spodní patky přidrží uvolněný plášť. Před montáží nanese pastu na patky pláště, položí ho na disk do pracovní polohy a opět sešlápne „GO“ pedál. Bezproblémovou montáž horní patky zajistí poháněná stlačovací ramena. Během krátké doby tak stroj automaticky smontuje kolo a pootočí ventilem k mechanikovi, který ho nahustí. Pokud budeme hovořit o pracovních časech, tak od zvednutí kola z podlahy, až po spuštění kompletního kola na podlahu, uplyne doba 2:20 minuty, bez ohledu na typ pneumatiky. Při práci na klasickém stroji musí mechanik vynaložit veškeré své dovednosti, Revolution má tyto dovednosti zabudovány v sobě. Stručně řečeno, mechanik nemontuje pneumatiku, ale řídí stroj, který provede veškeré činnosti pracovního postupu automaticky.