PNEU REVUE 4 / 15

Editorial

Nedávno se mě jeden známý zeptal, nakolik má věřit testům pneumatik. Po pravdě jsem odpověděl, že nevím.
Ačkoliv pneumatiky a dění kolem nich sleduji přes dvacet let a vlastně ještě déle, protože jsem na toto téma kdysi psal diplomovou práci (Pneu revue přišla asi až deset let poté), necítím se mít dostatečné znalostně vybaven na to, abych zaujal stanovisko. Ostatně obdivuji lidí, kteří se zcela vyhraněně a jednoznačně vyjadřují k tomu či onomu; já musím konstatovat, že na stále více problémů, které hýbou současným světem, neumím vyjádřit názor, protože se topím v pochybnostech. Jak mohu říci, zda testy jsou nebo nejsou objektivní, když mé technické vzdělání je poplatné studiu ekonomie, konkrétní znalosti o technice a metodice testů víceméně elementární a u žádného pravého testu (kromě těch v režii nějakého výrobce) jsem nikdy neasistoval? Myslím si, že jediní, opravdu jediní na světě, kdo jsou schopni relevanci testů vyhodnotit, jsou ti, kteří konkrétní test fyzicky provedli. A dost možná, že i jimi zmítá nejistota.

Mohlo by se zdát, že po nedávných aférách, ať už s manipulováním výsledků hlasování o nejoblíbenější auto v anketě německého autoklubu, či  skandálu „dieselgate“ jedné automobilky, bude důvěra veřejnosti v to, co nám servírují slovutné instituce a média, zcela v troskách.  Ale stačí se podívat na sotva dva roky starou blamáž kolem autoklubu – kdo si na to ještě vzpomene? Přitom nejváženější evropský autoklub, vzor ctnosti a bohorovný mentor všeho, co má co do činění s auty, také otevřeně podváděl. Vyšetřování se uzavřelo s tím, že švindl měl na svědomí úředník v desátém podzemním podlaží hierarchie. V případě automobilky to bude jistě také jen několik softwarových inženýrů…  A je téměř symbolické, že v anketě autoklubu tehdy asi desetinásobně nafoukli počet hlasů – hádejte ve prospěch koho?

 O českou veřejnost bych se neobával. Právní vědomí není bůhvíjaké, tolerance a shovívavost vůči všelijakým levotám je bezbřehá,  a  je jedno, zda se jedná o přikrádání v autoservisu, korupci v hokeji nebo magaloupeže ve státní správě.  Skandál v zemi, donedávna považované za poslední ostrov férovosti, solidnosti a poctivosti, teď poskytne dobrou munici těm, kterým naše realita vyhovuje: „Podívejte se, oni to tam mají taky!“

Tak vidíte, ať začneme kdekoli, končíme politiky. Ještě k těm testům. Hodně by pomohla analýza výsledků různých testů v čase. Je to pracné, ale docela zajímavé. Možná se k tomu v Pneu revue někdy vrátíme.

Podívejte se na výňatky z některých článků nového čísla.