Spotřebujte do… Pneumatiky jako paštika

V minulém čísle jsme otiskli článek Jiřího Brejchy, který je mezinárodně uznávaným expertem na pneumatiky, pod názvem Stárnutí a jak na ně. Problematice se věnujeme dlouhodobě především v obchodní rovině, zajímá nás tedy především to, jak mohou přehnané požadavky zákazníků na datum výroby zamíchat kartami obchodníků, ať už ve velkoobchodu, nebo na servisech. A protože nám v poslední době přišlo několik podnětů na toto téma, rozhodli jsme jej opět „zvednout“, neboť se zdá, že je stále aktuální.

Fenomén stárnutí, který se týká každého organického i anorganického materiálu, samozřejmě existuje, takže i pryžové složky pneumatik mění v čase své vlastnosti. Výrobci s tím samozřejmě počítají a k zajištění dlouhodobých a stabilních vlastností pneumatik používají antidegradační ochranu. Důležitý je nejenom systém samotný, ale i jeho vyladění. Autor mimo jiné poukázal na skutečnost, která se často zapomíná: stejně jako existují velké rozdíly v kvalitě pneumatik, také jejich schopnost odolávat „zubu času“ se bude různit podle toho, kdo ji vyrobil a do jaké kvalitativní kategorie patří. Zatímco jsou si zákazníci rozdílů v kvalitě pneu plně vědomi (sledují testy atd.), odolnost vůči stárnutí považují za obecný fyzikální jev, který funguje všude stejně.  Tak tomu ale není – u prémiové pneumatiky bude i tato složka „vyladěna“ lépe než u levného budgetu, takže i číslo DOT může být relativní veličina. Další technické argumenty však necháme stranou, protože bychom jen opakovali, co bylo napsáno v minulém čísle.

Výrobci, pomozte
Spíše se podívejme na obchodní stránku věci. Problém DOT je relativně mladý, občas někde zaslechneme, kdo jej „spustil“, ale to asi není to hlavní. Naši lidé jsou poměrně zvídaví a každý chlap si myslí, že autům rozumí a umí je řídit. Je to takříkajíc společenská nutnost. Rozšifrovat DOT je poměrně snadná záležitost s velkým efektem. Jednoduchá cesta, jak dát v pneuservisu najevo svou erudici a to, že mě hned tak někdo nenachytá. Mnohem jednodušší než studovat schéma rozvodů nebo typ převodovky – tam může automechanik-amatér přece jenom narazit. Ale čtyři čísla? To zvládne malé dítě. Když se pak k chytrolínům přidají „cenově uvědomělí zákazníci“, kteří vidí v každém měsíci navrch rafinovaný útok obchodníka na jeho finance, může vzniknout základ velkého problému.

Nejde o to upírat zákazníkům jejich práva, ale komunikovat s nimi a zkreslené informace uvádět na pravou míru. „Stáří pneu je častá otázka koncových klientů a například rok ,staréʻ pneumatiky jsou často důvodem ke stížnosti, anebo minimálně k dotazu, zda si je opravdu může koupit,“ napsal nám Petr Marek z velkoobchodu TASY. Postrádá větší angažovanost výrobců, kteří podle něho na problém rezignovali: „V minulosti k tomu vydali pár dobrých materiálů, ale nyní se mi zdá, že je to spíš zatěžuje. Připadá mi, že jsme jediní, kdo s tím bojuje.“

Může to jít tak daleko, že výrobci budou draze likvidovat pneumatiky starší tří let. Petr Marek dokonce rozeslal výrobcům výzvu, aby s tímto „nešvarem“ začali něco dělat. „Mám první zpětné odezvy, že jsou si toho vědomi a jsou připraveni pomoci. Uvidíme, zda to tak bude.“

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 3/23