PNEU REVUE 1 / 19

O růstu a nerůstu
O podnikání se často říká, že má jen jednu cestu – cestu vzhůru. Všechny ostatní vedou z kopce. Slovo „růst“ se stalo zaklínadlem, všechno dnes roste do nebe a vládne názor, že bez „mega-giga“ rozměrů nemůže úspěšné podnikání vůbec existovat. Již zhruba pět let po sobě se dovídám, že automobilky měly „rekordní čtvrtletí“, „nejlepší březen v historii“ či zaznamenaly jiný pozoruhodný rekord co do počtu prodaných kusů. Všichni víme, že to má spoustu háčků. Třeba ten, že v registracích figurovaly i četné reexporty, nebo se odbyt uměle přifukoval neuváženými krátkodobými pronájmy, které nemohly skončit jinak než špatně. Končí to poli přeměněnými na parkoviště, dírou v rozpočtech a personálními rošádami. Růst je přirozenou ambicí každého manažera, ale stane-li se z něj fetiš, není něco v pořádku.

Mám pocit, že v poslední době usměrňuje megalomanské manažerské přístupy nejenom neviditelná ruka trhu, ale i rostoucí otrávenost některých lidí s tím, jak se ruku v ruce s tlakem na cenu zhoršují služby. A nemusí to být jen na úrovni spotřebitele-jednotlivce, ale i firem. Nedávno jsem si při jednom setkání fleetových manažerů vyslechl zajímavý příběh, který vyprávěl správce vozového parku jednoho nadnárodního potravinářského řetězce. Výběrové řízení na operativní leasing u nich před nedávnem vyhrála relativně malá čistě tuzemská firma, která doplnila trojici již delší dobu sloužících nadnárodních firem. Tato česká společnost tak tak prošla prvním kolem, protože její cena nebyla nijak nízká. Po podrobném prostudování nabídky došel fleetový manažer k závěru, že v poměru cena-výkon je její nabídka nepřekonatelná. Začal si tedy shromažďovat reference z nezávislých zdrojů – a měl o čem přemýšlet. Málokdo z oslovených s tou leasingovkou spolupracoval méně než deset let. Služby operativního leasingu poskytovala už od 90. let, ale legrační bylo, že to sama ani netušila, protože tento termín se tu v té době ještě ani nepoužíval. Náš fleetový manažer si také vyslechl několik konkrétních příběhů, jak se firma zachovala v té či oné nestandardní situaci, kdy bylo řidičům opravdu horko. A odvodil si, že je to konečně leasingovka operativní a nikoli „příručková“.

Když si „plácli“, dozvěděl se náš fleetový manažer od majitele firmy další zajímavé věci. Mají ve správě 2500 aut a expandovat nechtějí, protože si spočítali, že by tím více ztratili než získali. Firma je dlouhodobě zisková, má stabilní tým lidí, moderní technické zázemí a žádné dluhy. Vlastně nemá moc zájem o velké zákazníky a i k tomu růstu se staví chladně. Prostě pošetilost. Náš fleetový manažer to shrnul slovy: „Prostě dali své podmínky na stůl řekli ,ber, nebo nech být‘.“ A oni brali. (...)